Královéhradecký kraj chystá rozsáhlou modernizaci Střední průmyslové školy Otty Wichterleho ve Velkém Poříčí. Investice za téměř 186 milionů korun má přinést nové budovy a moderní zázemí pro výuku technických i uměleckých oborů.

Zastupitelé Hradce Králové schválili novou koncepci, která má reagovat na stárnutí populace i potřeby rodin. Zaměřuje se na dostupné bydlení, sladění práce a rodiny, rozvoj školství, zdravotních a sociálních služeb i bezbariérovou dopravu. Důraz klade také na aktivní život seniorů a větší propojení generací. Jak koncepci hodnotí jednotlivé zastupitelské kluby?

Nový Bydžov má připravený rozpočet na další rok. Ten počítá s příjmy ve výši 310,3 milionu korun a výdaji ve výši 331,3 milionu korun. Schodek ve výši 21,1 milionu korun bude zaplacen kombinací vlastních zdrojů z minulých let a půjčkou.

Náchod si schválil rozpočet na rok 2026, který je rekordní nejen svou výší, ale i ambicí investovat do rozvoje městské infrastruktury a zlepšení kvality života. Celkový objem rozpočtu dosahuje 816,8 milionu korun, což je historicky nejvyšší částka, kterou město v tomto směru plánuje vynaložit. Samotný schodek bude radnice platit pomocí úvěru.

Město Hořice se důrazně ohradilo proti návrhu Královéhradeckého kraje na zrušení víceletého gymnázia. Tento krok by mohl zásadně ovlivnit školství v regionu, který má dlouhou tradici školního vzdělávání a širokou základnu studentů. K návrhu se město postavilo kriticky a představilo několik klíčových argumentů pro zachování víceletého gymnázia.

Poptávka převyšuje nabídku. Do hradeckých základních škol se hlásí 1159 prvňáků. Volných míst je ale o dost méně. Někteří rodiče ale požádali o odklad.

Tragédie, ke které došlo na okraji Moskvy, nemusí být ojedinělou událostí. Podle egyptologa Miroslava Bárty může podobných útoků na etnické Rusy na jejich území přibývat. Nejen o tom mluví v dalším díle podcastu Nový svět, kterým provádí společně s Martinem Kovářem a Michalem Půrem. O stavu společnosti nejen u nás, ale také v Rusku, se rozpovídal také v rozhovorovém seriálu Bez servítků na Drbně.

Už téměř rok se čeští žáci a studenti setkávají na školách s dětmi z Ukrajiny, které ze své rodné země odešly kvůli válce. Jak se daří Ukrajince adaptovat na místní vzdělávací systém, zjišťovali vědci z Národního institutu SYRI. Podle jejich výzkumu považují ukrajinské děti české školství za snadné.

Velká vlna kritiky se zvedla po některých vyjádřeních ministra školství Vladimíra Balaše, která zazněla v úterním rozhovoru pro Deník N. Balaš v něm mimo jiné prohlásil, že na školách učí nekvalitní učitelé, kteří si nezaslouží příplatky za suplování. Osočil také ředitele základních škol z hysterie a vydírání. Kantoři se teď na Balaše zlobí, že svými prohlášeními degraduje učitelské povolání. Někteří volají dokonce po jeho odchodu.

Dva podobné příběhy, přesto dva odlišné konce. Když se na začátku dubna objevila v médiích zpráva, že učitel dějepisu ze soběslavského gymnázia se veřejně staví na stranu ruských agresorů a podporuje tezi o takzvané denacifikaci Ukrajiny, mnoho lidí bylo v šoku. Byl to vůbec první případ od začátku války, kdy došlo k něčemu takovému ze strany učitele. Několik dní na to pak vyplul na povrch případ učitelky českého jazyka z pražské základní školy, která při hodině opakovala svým žákům proruské dezinformace. Vypovídají tyto dva případy něco i o stavu současného českého školství?