Na sněhovém poli známém jako Mapa republiky ve východních Krkonoších byla letos naměřená nejnižší výška sněhu za 25 let souvislého měření. Správci Krkonošského národního parku zjistili, že sněhová vrstva tam dosahuje mocnosti 4,8 metru. Sněhové pole na jižním svahu Studniční hory by letos mohlo odtát již v květnu.

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.

Hřebenová Luční bouda v Krkonoších po dvou měsících částečně obnovuje provoz hotelové restaurace. Bude k dispozici také neubytovaným návštěvníkům, ale v omezené kapacitě, a to jen po předchozí rezervaci. Provozovatelé Luční boudy to dnes sdělili na webu. Kvůli sporům se Správou Krkonošského národního parku (KRNAP) omezila provoz 1. června, od té doby byla přístupná jen ubytovaným hostům.

Krkonošský národní park (KRNAP) má strategický plán péče o lesy do roku 2035. Změna druhové skladby lesů pokračuje, bude klesat zastoupení smrku ve prospěch listnatých dřevin. Podíl smrku na krkonošských dřevinách nyní činí 70 procent. Podle analýzy krkonošských lesů, která předcházela schválení dokumentu s Lesními hospodářskými plány (LHP), narůstá i objem tzv. mrtvého dřeva. Vyplynulo to z dnešního sdělení Správy KRNAP. Také mrtvé dřevo je podle správců nezbytné pro dobrou kondici lesů.

Ornitolog Jaroslav Fišera jde najisto. Neposečenou horskou loukou si za soumraku razí cestu do míst, odkud se ozývá opakované volání typické pro jednoho z nejohroženějších ptáků krkonošské přírody, chřástala polního. Z reproduktoru, který drží, zní "crex-crex", tedy imitace volání tohoto plachého a na loukách skrytě žijícího ptáka. A chřástal odpovídá. V Krkonoších jejich počty zůstávají nízké. Důvodů je řada, ztráta vhodných stanovišť, časná senoseč, odvodňování luk nebo i nevhodné technologie hospodaření.

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) se začátkem letní sezony nabádají návštěvníky Krkonoš, aby vážili, kam a kdy se vydat s ohledem na extrémní návštěvnost některých lokalit. Apelují i na dodržování pravidel v národním parku. KRNAP patří s více než 12 miliony návštěv ročně mezi nejnavštěvovanější národní parky v Evropě. K nejnavštěvovanějším místům patří Sněžka, pramen Labe, okolí Pančavského a Mumlavského vodopádu, hřebenová Cesta česko-polského přátelství a vrchol Černé hory.

Ochranáři v chráněné krajinné oblasti Broumovsko ode dneška omezili kvůli hnízdění sokolů přístup na Frýdlantskou vyhlídku na hoře Ostaš. Zákaz vstupu do dalších míst zvažují. Sokol stěhovavý patří k ohroženým druhům, které se na Broumovsko v posledních letech vrátily. Na Broumovsku hnízdí zpravidla v Adršpašsko-teplických skalách.

Od soboty 15. března začne platit na území Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) uzavírka 11 turistických cest. Omezení kvůli ochraně citlivých druhů živočichů včetně tetřívka potrvá do 31. května. V terénu budou úseky označené informační cedulí. Správa KRNAP k opatření přistupuje pátým rokem. Většinu sezonně uzavřených tras lze obejít po sousedních turisticky značených cestách, seznam zavřených cest je na webu KRNAP.

Pracovníci Muzea Krkonoš Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) objevili letos první návrh na zřízení Národního parku krkonošského. Po desetiletí byl považován za ztracený v důsledku přesunů archivů za druhé světové války. Nález tzv. Schustlerova návrhu z roku 1923 označují jako krkonošský historický objev roku. Dokument byl objeven náhodou v pozůstalosti po bývalém řediteli muzea Miloslavu Bartošovi.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) zachraňuje genofond kdysi jedné z nejvýznamnějších dřevin v Krkonoších, jedle bělokoré. Ochrana a zachování její genetické rozmanitosti je nezbytné pro budoucnost krkonošských lesů. Zastoupení této dřeviny ve skladbě krkonošských lesů výrazně kleslo v důsledku kombinace několika faktorů, jako je například okyselování půdy, znečištění ovzduší nebo klimatická změna.