Co vám chybí na Moravském předměstí? Město spouští průzkumnou anketu
Město Hradec Králové startuje projekt regenerace veřejného prostranství a obrací se s prosbou na veřejnost. Zajímá ho, jak se lidem žije na největším sídlišti ve městě. Jste spokojení se sportovním vyžitím? Vadí vám stav chodníků? Můžete dát magistrátu vědět.
Nejenom pro obyvatele Moravského předměstí, ale i pro jeho návštěvníky je určená nová anketa, která má zmapovat názory a představy lidí, kteří na sídlišti tráví svůj volný čas. Anketa je součástí projektu regenerace veřejných prostranství, který je podmínkou poskytnutí dotace ze Státního fondu podpory investic na regeneraci veřejných prostranství na sídlištích.
„Cílem projektu je navrhnout postupné kroky zlepšování kvality veřejných prostranství, které budou sledovat vytváření rozmanitého prostředí pro hodnotné každodenní užívání všech věkových skupin obyvatel sídliště,“ uvedla referentka Jaroslava Raková, která má na starosti městskou zeleň a krajinářskou tvorbu.
Anketa je rozdělena na tři samostatné části podle území – Moravské předměstí sever, východ a jih. Zúčastnit ankety se může každý, stačí jen vyplnit e-mail. Magistrát v anketě zajímá například úroveň výuky základní a mateřské školy, občanská vybavenost, údržba zeleně, prostředí, stav chodníků a silnic, bezbariérovost nebo sportovní využití.
Moravské předměstí, kam patří i Benešova třída, je dlouho diskutovanou lokalitou. Dříve takzvaná Marxova třída vznikla jako prosperující bulvár plný obchodů a moderních bytů. V současné době si ale místní už řadu let stěžují, že jde spíš o ostudu Hradce a čtvrť se rozpadá před očima.
„Ještě za socialismu byl na Benešovce obchod na obchodu. Jezdila jsem tudy s kočárkem a žádné místo nebylo prázdné,“ vzpomíná Dagmar Pirková, která bydlí opodál. „Po revoluci to šlo od desíti k pěti. Nikdo si toho nevšímal a dopadlo to takhle,“ doplňuje František Pirk, manžel Dagmary. Tomu nejvíce vadí rozpadlé a propadající se chodníky, na které se mimochodem ptá i město v nové anketě.
„Na Benešovce tenkrát bydleli vysoce postavení lidé. To nebylo bydlení pro obyčejné. To byl samý lampasák, policajt nebo politik,“ vzpomíná Dagmar. Podle ní se v 70. letech minulého století neřešilo, zda člověk bydlí v králikárně. V dnešní době už to může řadě lidí vadit. Přesto se tu byty o velikosti 3 + 1 prodávají od 3,5 do 4,5 milionu korun.
