V hradeckém kraji přibyly mezi památky kostel, hostinec a 2 vily

Evangelický kostel v Semonicích byl postaven v letech 1870 až 1872 podle návrhu libereckého architekta Gustava Sacherse, který se inspiroval většími a významnějšími městskými stavbami při svých cestách po Německu. Na kostele je cenné dřevěné vybavení, zejména kazetový strop v lodi. Zvon ve věži byl ulit v roce 1881 při příležitosti 100. výročí vydání tolerančního patentu. „Kostel je dochován s většinou původních detailů a prvků, jako je dlažba, okenní výplně nebo konstrukce schodiště,“ uvedla Eva Macková z josefovského územního pracoviště Národního památkového ústavu.

Hostinec v Chotěborkách vystavěl na místě starší roubené stavby Josef Machek-Patzelt v roce 1891. Stavba hostince s velkým divadelním a tanečním sálem podle památkářů souvisí s pořádáním poutí ke zdejšímu mariánskému kostelíku. V hostinci se dochovalo velké množství původních detailů, například barevná leptaná a vzorovaná okenní a dveřní skla, okenní a dveřní kované závěsy, dveřní výplně, šablonová výmalba v obytné části.

Neoklasicistní Kafkovu vilu v Červeném Kostelci z let 1932 až 1933, která navazuje na dříve postavený ateliérový dům, navrhl Josef Vejr. Vila je dochovaná se všemi architektonickými detaily a je významným dokladem vývoje moderní architektury nejen v Červeném Kostelci, ale v celém regionu. V ateliéru byly dílny specializující se na opravy chrámových interiérů.

Prvorepubliková funkcionalistická vila od architekta Oldřicha Lisky v Hradci Králové z roku 1932 je součástí prvorepublikové blokové zástavby vycházející z Gočárova regulačního plánu města. Liska byl autorem návrhu a zároveň stavebníkem a uživatelem vily. Objekt byl do roku 1947 využíván jako obytná vila s projekčním ateliérem. Později prostory domu i zahrady využívala mateřská škola. Stavba si přes pozdější změny využití zachovala velké množství původních prvků a konstrukcí a areál vily jako celek je velmi dobře dochován. Unikátní jsou například posuvná okna s celokovovými rámy, která navrhl sám Liska.