Archeologové z Hradce Králové poplují ve vydlabané lodi na Krétu

„Hlavním cílem cesty je posunout o něco dál historické poznání a ověřit možnosti primitivních dřevěných lodí monoxylů při šíření raných zemědělských populací ve Středomoří,“ uvedl mluvčí expedice Jiří Junek. Expedice Monoxylon III nebude podle něj výletní plavbou, ale náročným počinem, který bude klást velké nároky na celou posádku. Při pádlování by se měli ve člunu střídat dvě jedenáctičlenné posádky.

Expedice by chtěla ověřit to, že se lidé ve střední a mladší době kamenné mohli na člunech přepravovat mezi ostrovy, a to i na velké vzdálenosti. Trasa povede na Krétu přes řetězec ostrovů. Poslední úsek z ostrova Santorini na Krétu dlouhý přes 100 kilometrů bude podle archeologů významný pro ověření vzdáleností při šíření zemědělství ve Středomoří, například při osídlování Kypru, překonání Jaderského moře či šíření obsidiánu mezi Sicílií a pobřežím Tuniska.

Člun výpravy je již vysekaný a bude opět podobný neolitickému plavidlu, které bylo v roce 1994 objeveno v jezeře Bracciano u Říma. Právě díky tomuto nálezu je nejlépe prokazatelným typem lodi oproti člunům koženým nebo rákosovým, které svými výpravami popularizovali například norský cestovatel a badatel Thor Heyerdahl nebo expedice Papyrella 1988.

Zatím poslední expedice Monoxylon II v roce 1998 vedla trasu devítimetrového člunu západním Středomořím a téměř výhradně se držela pobřeží Itálie, Francie, Španělska a Portugalska. Mořeplavci při ní urazili asi 800 kilometrů. První expedice v roce 1995 přepádlovala 300 kilometrů přes ostrovy napříč Egejským mořem na člunu o délce šest metrů.