Policie varuje před kratomem. V roce 2025 zbytečně zemřelo 17 lidí
Kratom se často tváří jako „přírodní“ a neškodná alternativa návykových látek. Policie ale upozorňuje, že realita může být úplně jiná. Právě označení „přírodní“ totiž podle odborníků vytváří u části lidí falešný pocit bezpečí.
„Užívání kratomu může být spojeno se zdravotními komplikacemi, vznikem závislosti a v krajních případech i úmrtím,“ upozorňuje policejní mluvčí Ivana Skoupilová.
„Večer jsme se spolu bavily, pověsila prádlo a ráno se nevzbudila,“ popisuje matka. Její dcera po užití kratomu zemřela. Šlo přitom o sportovně založenou vysokoškolačku, která podle policie neměla nejmenší sklony k užívání návykových látek.
Že nejde o okrajový problém, ukazují i data mezi mladými lidmi. Do anonymního dotazníku mezi středoškoláky se zapojilo téměř 2 tisíce respondentů a více než třetina z nich uvedla, že s kratomem má osobní zkušenost. Každý pátý ho pak užívá pravidelně.
Až do listopadu 2025 se kratom nacházel v takzvané šedé zóně. Prodával se jako sběratelský předmět, bez věkového omezení, kontroly kvality i jasných informací o rizicích. Nově je ale zařazen mezi psychomodulační látky a jeho prodej podléhá regulaci.
„V kratomu je mitragynin, tedy účinná látka, která se navazuje na stejné receptory jako opiáty a opioidy. Proto může mít stejné účinky jako tyto návykové látky. Ty mohou být sedativní, euforické nebo analgetické, v nižších dávkách stimulační. Proto je vyhledávaný. Naopak nežádoucí stavy přichází při odvykání. Připodobňujeme to ke středně těžkému covidu nebo silné chřipce. Jde tedy o svalové bolesti, bolesti kloubů, rýma, průjmy nebo třeba úzkosti a ztráta koncentrace. Takové stavy mohou trvat týdny,“ popsal Drbně adiktolog Tomáš Jandáč.
Policie zároveň apeluje na rodiče, aby se zajímali o to, s čím se jejich děti setkávají. Mladým lidem pak připomíná, že i zdánlivě neškodná látka může mít vážné následky – a to, že je něco „přírodní“ nebo běžně dostupné, ještě neznamená, že je to bezpečné.
