Lidé se více bojí epidemií exotických druhů chřipky
Od loňského podzimu do letošního dubna komplikacím souvisejícím s chřipkou podlehlo 225 lidí. Lidé se přitom více bojí epidemií exotických druhů chřipky. Podle Státního zdravotního ústavu zabíjí více "běžná" chřipka, která má za posledních 50 let na svědomí 75 procent úmrtí na chřipku.
Největší zdokumentovanou chřipkovou pandemií v novodobé historii je španělská chřipka, která za devět měsíců na přelomu let 1918 a 1919 zabila na celém světě 50 až 100 milionů lidí. „Je to více než počet obětí celé 1. světové války. Dopad této necelý rok trvající pandemie je devastující i při porovnání například s důsledky infekce HIV, kdy za posledních 36 let je evidováno celkem 37 milionů osob zemřelých na AIDS,“ vysvětlil Jan Kynčl z oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu. Před padesáti lety pak svět postihla takzvaná hongkongská chřipka. Podle odhadů jí podlehlo kolem milionu lidí.
V Česku každý rok zemře v důsledku komplikací způsobených sezónní chřipkou sto až dvě stě lidí. Od loňského podzimu do poloviny dubna to bylo 225 lidí. Z toho 180 lidí bylo starších 60 let, ostatní byli mladší. Jednomu pacientovi, který chřipce podlehl, nebylo ještě ani pět let. S vážným průběhem nemoci skončilo v nemocnici 644 lidí. O rok dříve podlehlo chřipce 114 lidí.
Pro seniory a chronické pacienty s nemocemi jako cukrovka, obezita nebo onemocnění srdce je chřipka nejnebezpečnější. Úmrtí na chřipku a související zápal plic při epidemii je 435krát pravděpodobnější u nemocných s kombinací nemocí srdce a plic, 240krát vyšší u diabetu s kardiovaskulární nemocí, 120krát u plicních onemocnění a 52krát u samotných kardiovaskulárních chorob, jako je například infarkt, mozková mrtvice, angina pectoris nebo vysoký krevní tlak.
Epidemie chřipky obvykle začíná v lednu, letos to bylo až počátkem února.
