Streamovací služby vyvražďují puberťáky a uvádějí seriál se Stiflerovou mámou

Ulice strachu

Filmová trilogie, kterou Netflix vypustil do světa ve třech týdnech po sobě, působí jako představení hororového žánru nepolíbeným teenagerům. Jednotlivé části se odehrávají v letech 1994, 1978 a 1666.

Na střední škole v Shadyside začne řádit vrah, který zabíjí studenty. Postupně se studenti dovídají, že zlo, kterému čelí, není pozemské. S hodně přivřenýma očima jde o poměrně zábavnou vyvražďovačku, ovšem s velmi plytkým scénářem a dialogy.

Filmy neskrývají inspiraci ve slavných hororech jako je Vřískot nebo Pátek třináctého. Kromě klasických hororových problémů, tedy kdo umře a kdy, však jejich postavy řeší také své komplikované mezilidské vztahy, což jsou nejslabší pasáže filmů.

Ulice strachu nedisponuje materiálem, kterýby šel natáhnout na celé tři filmy. Postupně recykluje a řeší stále to samé. Pěkný soundtrack z filmů ale dělá ideální kulisu k přípravě sobotního oběda.

Výbušný koktejl

Zábavný akční výplach s pár humornými scénami. Tak by se dal v jedné větě shrnout Výbušnej koktejl. Scarlet (Lena Headey) musela opustit svou dceru a dát se na útěk. Živí se totiž jako nájemná vražedkyně. A její dcera Sam (Karen Gillian) jde ve šlépějích své matky. Jejich cesty se opět střetnou při brzké válce gangů.

A tak se dá Sam dohromady s bandou padesátnic, kamarádkami své matky, a utvoří tým zabijáků, jenž se snaží zachránit malou holčičku ze spárů nepřátel. Občas se tvůrci snaží jít s příběhem až moc do hloubky a analyzovat vztah matka - dcera. Především jde ale o zábavné akční scény, protože příběh nepřináší nic přelomového.

Po náročném dni, kdy byste si rádi chtěli zastřílet a rozbít pár věcí, ale nemáte úplně jak, to za vás udělají dámy z Výbušného koktejlu. Oddechovka je k dispozici s českými titulky.

Bílý lotos

Komediální minisérie z produkce HBO se odehrává v luxusním havajském letovisku. Sleduje pestrou škálu hotelových hostů během jejich týdenní odpočinkové dovolené v ráji. Zdánlivě dokonalí bohatí turisté, sympatický personál i resort samotný ovšem mají také svou temnější stránku.

Uhlazení hosté jsou typičtí američtí bílí zbohatlíci. Jako jeden příklad za všechny můžeme uvést postavu Jennifer Coolidge, kterou mají mnozí v paměti jako nezaměnitelnou Stiflerovu mámu ze série Prci, prci, prcičky, jež v Bílém lotosu hraje další z pro ni typických ne vyloženě zlých, ale hloupých postav. Nicméně opět pobaví.

Seriál satiricky vykresluje místní postavičky, utahuje si ze způsobu jejich života, ať už jde o ženu, která by chtěla z lodi rozprášit popel své matky, ale její hlavní starostí je dostatečný přísun alkoholu, nebo o jinou návštěvnici hotelu, jež musí hotelový pokoj předělat podle Feng-šuej.

Z plánovaných šesti půlhodinových epizod jsou zatím venku dvě, další díly budou následovat po týdnech. Snad se Bílý lotos postupně nestane tím, čemu se sám vysmívá, tedy typickým americkým produktem.