Kraje povolaly do nemocnic, kde chybí personál kvůli covidu-19, dosud téměř 800 mediků. Dalších více než 2100 studentů medicíny z osmi lékařských fakult do zdravotnických zařízení nastoupilo dobrovolně. Někteří studenti pomáhají už od jara.
Kromě mediků se do pomoci dobrovolně i podle pracovní povinnosti dané krizovým zákonem zapojují také studenti ošetřovatelství nebo sociální práce. Například z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové bylo povoláno 60 mediků a dalších 170 nastoupilo dobrovolně.
Aktuálně nakažených covidem-19 je podle posledních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ze čtvrtka tohoto týdne 13 807 pracovníků ve zdravotnictví, z toho 2 351 lékařů a 6 613 zdravotních sester. Před měsícem bylo nakažených zdravotnických pracovníků v Česku zhruba pětina. Podle statistik je v Česku kolem 50 000 lékařů a přibližně 80 000 zdravotních sester. Kromě nemocnic pracují také v následné péči, soukromých ambulancích nebo zařízeních sociální péče.
Koordinátor intenzivní lůžkové péče Vladimír Černý opakovaně upozorňuje na to, že právě chybějící personál, nikoliv volná lůžka nebo přístroje, limituje v současné době nejvíc kapacity nemocnic. V nemocnicích je téměř 8 300 pacientů s covidem-19 a více než 1 100 z nich je ve vážném stavu vyžadujícím intenzivní péči.
Studenti medicíny se mohou do práce v nemocnicích podle zákona zapojit jen jako ošetřovatelé. Většina ve třetím ročníku složí zkoušku z ošetřovatelství, formálně pak mají stejné kompetence až do zakončení studia, přestože by mohli vykonávat odbornější práci.
"Pověřovat studenty činnostmi, které jim formálně nepřísluší, vytváří riziko pro studenty, zařízení i pacienty," uvedl ve středu na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví proděkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze David Marx. Podle něj je třeba, aby byly kompetence studentů vyšších ročníků lékařských fakult dál upraveny zákonem.
Marx dlouhodobě upozorňuje na nejednotnou metodiku povinného nástupu studentů medicíny do nemocnic, kterou nařídila vláda. Kritizuje také to, že krizový zákon, podle nějž je pracovní povinnost nařizována, není pro zdravotníky vhodný. Neřeší například odpovědnost zdravotnických zařízení na osoby, které nejsou jejich zaměstnanci.
"Uvědomuji si, že to není dořešeno formálně a je legitimní otázkou, jestli je vhodné používat studenty posledních ročníků lékařských fakult na takovou práci," řekl k tomu poslancům ve středu ministr zdravotnictví Jan Blatný (ANO).
Poslanci Pirátů a STAN ve sněmovně předložili ve sněmovně zákon, který by pravidla pracovní pomoci ve zdravotnických zařízeních za koronavirové krize upravil. Předloha mimo jiné předpokládá, že hlásit by se mohli pouze bezúhonní lidé a pracovali by v obecném zájmu na základě dohod o pracovní pomoci. Dostávali by peněžitou náhradu, jejíž výši by určovala nařízením vláda. Nyní může pracovní povinnost nařídit hejtman jen v době nouzového stavu, předloha počítá s tím, že by byla možná i bez něj.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
