ZPÁTKY V ČASE: Stovky Hradečáků zaplatily během války životem při operaci Barium
Do nekrvavějšího válečného konfliktu v lidských dějinách se zapojily i desítky lidí z okolí Hradce Králové. Obyvatelé města v mnoha případech pomáhali v odbojích a bojovali proti nacistické okupaci. Jednou z nejznámějších operací byl výsadek Barum, jehož cílem bylo zmobilizovat odbojáře v okolí Hradce. I přesto, že operace byla úspěšná, zaplatili za ni Češi vysokou krvavou cenu.
4. dubna 1944 byli ve Vysoké nad Labem vysazeni Josef Šandera, velitel výsadku, radista Josef Žižka a šifrant Tomáš Býček. Cílem jejich akce bylo obnovení spojení s domácím odbojem. V prvních měsících se výsadkářům dařilo úspěšně sabotovat některé nacistické operace, zároveň trojice předávala informace o postupu německé armády na východě Čech.
Společně s místním odbojem vybudovali zpravodajskou síť, jenže již v létě gestapo zachytilo první stopy odboje. Díky odposlechům se německé policii povedlo rozšifrovat některé zprávy, a na podzim začalo rozsáhlé zatýkání. Trojice parašutistů dokázala uniknout, jenže nacisté dopadli více než stovku jejich pomocníků, kteří skončili buď v koncentračních táborech, nebo na popravišti.
Odbojáři byli zrazeni vlastním mužem
Nakonec se ale odbojářům dařilo až do ledna následujícího roku předávat do Londýna důležité informace, avšak poté spadla klec. Podobně, jako u operace Anthropoid, při které byl zavražděn vysoce postavený nacista Reinhard Heydrich, byli čeští výsadkáři zrazeni.
Vítězslav Lepařík, který spolupracoval s odbojem totiž začal vyjednávat s gestapem, a rozhodl se, že pro ně bude pracovat. Prozradil úkryt Šandery i Žižky. Prvně zmiňovaný se pokusil o sebevraždu. Jenže přežil a v hradecké nemocnici si poté do těla zanesl záměrně infekci, aby se vyhnul mučení. Na následky zranění nakonec zemřel. Kdyby přežil, zcela jistě by se nevyhnul mučení a následné popravě.
I Žižka si nakonec sáhl na život. Po dopadení byl umístěn do věznice na Pankráci v Praze, kde se poté oběsil. Z trojice výsadkářů tak unikl jen Tomáš Býček, který zbytek života strávil v Anglii, zemřel v roce 1986.
Osud zrádce skončil neslavně
A osud zrádce Lepaříka? Nacisté ho v lednu 1945 převezli do koncentračního tábora v Terezíně. Gestapo se jej poté rozhodlo zbavit, a tak byl výsadkář, kvůli kterému zemřeli desítky lidí, popraven 28. dubna 1945.
Letos uběhlo od výsadku ve Vysoké nad Labem již 75 let. Občané malé obce nedaleko Hradce si tuto událost připomínají každý rok. Na místním hřbitově mají odbojáři památní desku. Každoročně se na místo vrací i Věra Nývltová, poslední pamětnice výsadku, při kterém byl její otec gestapem zavražděn. Její rodina byla totiž zapojena do odbojové organizace, naštěstí ona i její maminka prozrazeni nebyly.
O smutných osudech zavražděných vypovídá kniha "Oběti německého fašismu na okrese Hradec Králové v letech 1937-1945". Ta poukazuje na hrdinství mužů, dětí i žen, kteři pomáhali nejen při operaci Barium, ale během celého období války. Jejich snaha, úsilí a hrdinství si zaslouží velký obdiv, jelikož za to zaplatili životem, stejně jako dalších 60 milionů obětí během nejkrvavějšího konfliktu v dějinách.
