V březnu tohoto roku se konal již 26. ročník jednoho z nejvýznamnějších českých filmových festivalů Febiofest. Do pražských kin na něj přišly desítky tisíc lidí. Stalo se již tradicí, že se tato akce následně stěhuje do dalších měst a v dubnu tak mohou filmoví nadšenci navštívit Regionální ozvěny Febiofestu. Na slavnostní zahájení hradeckých ozvěn přijel i zakladatel a prezident festivalu Fero Fenič.
Jaký byl letošní Febiofest?
Febiofest má dvacet šest let. Já říkám, že je to dítě revoluce, protože vznikl díky tomu, že sem přišla svoboda, letos je tomu třicet let. Tento ročník jsem tak určitým způsobem považoval za slavnostnější. Febiofest má za tu dobu už stabilní zázemí, dokonce bych i řekl, že stabilní diváky a návštěvníky, takže už nedochází k nějakým zásadním změnám. Nové jsou akorát filmy, které přivážíme z celého světa. Myslím, že naše očekávání tento ročník naplnil. Podle návštěvnosti a zájmu je to na stejné úrovni jako v posledních pěti letech.
Fero Fenič je režisér, scenárista, producent, filmový organizátor a podnikatel. Jako režisér doposud natočil asi 36 filmových děl.
Jak se Febiofest za těch šestadvacet let změnil?
Změnil se stejně jako se změnila naše společnost a náš svět. Samozřejmě příchod nových médií a internetu některé věci ulehčil a některé zkomplikoval. Dneska se ti největší filmoví fanatici k filmům dostávají dříve než festivaly, protože je někde načerno stáhnou. Žádný festival už většinou není to místo, kde můžete film vidět jako první. Nadruhou stranu můžeme dnes vybírat z filmů a destinací, které nám byly dříve nedostupné nebo kontaktovat lidi kdekoliv na světě velmi jednoduchým způsobem. Můžeme navázat kontakt třeba s tvůrcem v Japonsku a ještě ten den vidět ukázku tvorby. Zjednodušila se organizační práce.
Když jsem přišel před lety před festivalem do kanceláře Febiofestu, tak tam byly desítky lidí a seděly u prvních počítačů a telefonovaly. Dnes je tam ticho a pohoda, protože všechno se obepisuje přes internet. To je rozdíl v organizaci, ale stále je to také o finančních prostředcích. V devadesátých letech jich nebylo potřeba tolik, protože nám různí tvůrci a producenti vycházeli vstříc. Byli jsme mladá demokracie a oni nás podporovali. Dnes tomu tak není. Česká republika patří do klubu nejbohatších zemí světa a těžko můžete žádat někoho v jižní Americe nebo Asii, aby vám dal něco zadarmo, když jste pro něj symbolem nejbohatšího kontinentu.
Febiofest se koná v Praze a pak přechází do Regionálních ozvěn…
Mezinárodní filmový festival Praha neboli Febiofest je jeden z největších českých filmových festivalů. Jde o druhý nejprestižnější filmový festival v zemi po MFF Karlovy Vary. Febiofest se zaměřuje na hranou tvorbu, převážně na celovečerní filmy. Od roku 2005 se koná v pražském multiplexu Cinestar Anděl. Festival pořádá Febiofest s.r.o. a prezidentem akce je Fero Fenič. Zdroj: wikipedia.org
V Praze proběhl klasický festival v sedmnácti kinosálech, navštívilo ho několik desítek tisíc lidí. Naše specifičnost je v tom, že zatímco jiné festivaly skončí, tak my začínáme jezdit po republice a dokonce osobně uvádíme filmy v dalších patnácti městech ve všech krajích. Nabízíme takové jednohubky z toho festivalu. Samozřejmě ale nemůžeme promítat všech 160 filmů.
Co jste přivezli do Hradce?
Vybíráme vždycky takové filmy, o kterých máme pocit, že mají schopnost komunikovat se širším publikem. V Praze je to velmi specifické, tam se to publikum vytvoří a když máte 17 sálů, tak se to rozloží. V regionech máme třeba jeden nebo dva sály, takže nemůžeme uvádět výrazně specifikou tvorbu. My vždycky vybereme určitý počet filmů a z toho si ty regiony mohou vybrat. To co se promítá tady v Hradci Králové není nadiktováno od nás. My jsme dali organizátorům nabídku, jakýsi malý švédský stůl, a oni si z toho vybrali několik filmů, o kterých se domnívali, že by si v tom městě mohly najít své diváky. Tahle republika není velká, ale divil byste se, jak se některá města od sebe liší. Co je diváky přijato v Liberci, vůbec nemusí být přijato v Ostravě.
