První rybářská výprava do Norska byla čistě z hecu, nyní se tam Nataša Richterová vrací pravidelně a chystá kuchařku

„Parta mých kamarádů jezdí do Norska dvakrát do roka. Pravidelně jsme se potkávali a já nechápala, že sotva co přijeli, tak už plánovali další výpravu. Ptala jsem se jich, co na tom Norsku mají. Tak dlouho jsem do nich rýpala až řekli: Tak pojeď s námi a uvidíš,“ popisuje Nataša Richterová impuls pro její první rybářskou výpravu. Sama přiznává, že její přípravy na cestu byly k pousmání, nicméně si postupně odškrtala všechny položky ze seznamu, který čítal nepromokavé oblečení, rukavice a další nezbytnosti.

„Jeden z mých prvních dotazů například byl, jak budu na lodi chodit čůrat. Chlapi mohou vykonat potřebu přes palubu, ale co já? Řekli, ať si vezmu kýbl,“ říká se smíchem. Doma také kroutili hlavou, ale nakonec uznali, že když přiveze ryby, tak může jet.

„Měla jsem seznam a své představy. Myslela jsem, že si tam budu číst a chodit na procházky. Jenže pak mi půjčili prut a bylo to. Na knížky vůbec nedošlo. Hrozně mě chytlo to dobrodružství na lodi a hlavně moře. První ryba, co jsem chytila, byla maličká treska,“ prozrazuje.

Chlapi, přece vám tu nebudu vařit!

V šestičlenné sestavě byla jedinou ženou a předem všechny varovala, že rozhodně nemíní trávit většinu času v kuchyni. Jenže... „Když si totiž rybu sami chytíte, očistíte a naporcujete na filety, tak si potom namažete chleba máslem, nebo si raději uděláte čerstvý řízek? Dáte rybí hlavy napospas krabům, nebo z nich uděláte poctivý vývar? Když vám na háčku přistane oliheň, pustíte ji zpátky do vody, nebo ji podusíte na víně?“ ptá se Nataša a odpověď je všem asi jasná. Začala tedy vařit a experimentovat.

Rybí polévka s vůní Francie podle Nataši Richterové: „Vylepšit rybí polévku červeným vínem mě napadlo jednoho studeného odpoledne, když jsme se po návratu z moře snažili zahřát svařeným vínem. Dvě decky Merlotu zkusmo putovaly do hrnce s polévkou. Chutnala skvěle a od té doby je to naše nejoblíbenější!" 

„Jelikož miluji polévky, tak jsem začala vymýšlet své recepty nebo hledat recepty ze světa. Spousta lidí se pak ptala, jak rybu doma zpracovat. Hodně se inspiruji také u jižních národů. V Norsku nejvíce chytáme tresky, mníky a makrely. Jsou to dravé ryby a mají úplně jinou chuť. Ale dají se určitě některé recepty aplikovat také na naše sladkovodní druhy. Dokonce to jde naopak. Mám moc ráda maďarskou rybí polévku halászlé, která je ze sladkovodních ryb a já ji dělám z mořských,“ uvádí příkladem.

Od první výpravy uplynulo už sedm let a za tu dobu nasbírala dostatek receptů, aby se o ně mohla podělit. Aktuálně má již hotový rukopis a stačí jen sehnat dostatek peněz, aby mohla jít kniha do tisku. „Když se podaří vybrat peníze, tak by knížka mohla vyjít v průběhu listopadu. Cílová částka je vysoká, protože je tam opravdu hodně fotek,“ podotýká Richterová.

Kuchařka bude obsahovat celkem 44 receptů na rychlou a snadnou přípravu mořských ryb a plodů moře. Recepty doplňují také krátké příběhy z rybaření. Dozvíte se například, která ryba bručí, co je rybí perla a jak zákeřná je oliheň. Vznik knihy můžete podpořit ZDE.

„Hm, jaký je můj nejoblíbenější recept? Asi brazilská polévka z lososa, kokosového mléka a limetky. Je to hutná voňavá polévka. Hodně lidem chutná také krevetová pomazánka,“ dává tip zdatná kuchařka.

Poslední výpravu absolvovala loni na jaře a další by měla vyjít letos na podzim, když táhnou makrely. „Jezdíme pravidelně na stejné místo. Máme tam chatku a skvělý vztah s provozovatelem kempu. Kemp stojí na místě, kde dříve byla rybárna. Rybáři tam jsou od počátku 20.století. Je to ve středním Norsku, největší město poblíž je Molde. Jde o oblast ostrovů, ten náš má takový krkolomný název Ekkilsøy,“ popisuje.

Limity na to, kolik si smí přivézt ryb, se stále snižují. Aktuálně je to 18 kilo čistých filet na osobu s tím, že si je můžete dovézt dvakrát do roka. „Kemp, kde rybaříme, nám vystaví potvrzení, že jsme ryby nachytali u nich. Na moře nepotřebujete povolení, potřebné jsou na jezerech. Ale tam to na mě není dost akční. Už se ale těším na další výpravu za makrelami, které pak hned vyudíme. To je také naprostá lahoda!“ neskrývá nadšení Nataša Richterová.