Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Před dvěma dny publikoval prestižní americký časopis Foreign Affairs společný článek tří zajímavých autorů - českého premiéra Petra Fialy, slovenského premiéra Eduarda Hegera a polského ministerského předsedy Mateusze Morawieckého pod názvem „Svobodný svět musí dál stát za Ukrajinou“ a s podtitulkem „Zmražený konflikt nebo částečné vítězství nevyřeší vůbec nic.“
Časopis s více než stoletou historií a zaměřením na mezinárodní vztahy a zahraniční politiku neotiskuje články jen tak někomu. Proto je zajímavé se podívat na jeho obsah, který shrnuje postoj tří středoevropských vrcholných politiků. Středoevropský pohled je také středobodem celého článku. Autoři záměrně nemluví jménem celé Evropy, jak se o to nedávno v Číně pokoušel při dojednávání mírového plánu pro Ukrajinu francouzský prezident Macron. Místo toho premiéři tří středoevropských států zdůrazňují dvě skutečnosti - reálnou hrozbu rozšíření války do střední Evropy („pokud Rusko zvítězí a Ukrajina padne, střední Evropa může být další na řadě“) a historickou negativní zkušenost s Ruskem („v celé své historii jsme zažili ruský revanšismus, totalitu, okupaci, deportace a masakry“). Ač to autoři explicitně nepíší, zároveň se distancují od nedávných výroků prezidenta Macrona. Ten po návštěvě Číny nabídl vizi „evropské strategické autonomie, realismu a vyváženosti“, spočívající ve snížení závislosti na Spojených státech a odmítání vtáhnout Evropu do konfliktu mezi Washingtonem a Čínou. Středoevropští premiéři se naopak plně přihlásili k zásadnímu významu zapojení a leadershipu USA. V článku je také explicitně zmíněna inspirace únorovou návštěvou prezidenta USA Joea Bidena ve Varšavě a Kyjevě, kde Biden znovu potvrdil, že i když jsou Spojené státy daleko, jsou odhodlány prosazovat svobodu v Evropě a že Ukrajina bojuje za svobodu nás všech.
Ruská agrese přinesla také transatlantické alianci NATO novou energii. Mnoho členů NATO nyní dělá více pro zvýšení výdajů na obranu a modernizaci svých ozbrojených sil než kdykoli v historii aliance. Středoevropští lídři očekávají od červencového summitu aliance ve Vilniusu nové závazky jak směrem k modernizaci obranných plánů, tak směrem k redefinici budoucnosti aliance, včetně jejích vztahů s Ukrajinou a její budoucí strategie týkající se Ruska.
V neposlední řadě lídři ze středoevropského regionu zcela odmítli návrhy na jakékoli dočasné zmrazení konfliktu, tedy předstíráním Ruska, že skoncuje s válkou, kterou zahájila a to jen do doby, kdy se s čerstvými silami odhodlá k nové agresi. Jediným řešením je i nadále Ukrajinu podporovat, dokud ruské síly zcela neodejdou z jejího území. Mír může přicházet v úvahu pouze za splnění všech podmínek ze strany Ukrajiny.
Článek samozřejmě vyvolal ostrou kritiku v národoveckých řadách, které dlouhodobě fandí Rusku. Nade vše zatím vyniká militantní kritika pana Druláka. Nejen jeho obsahem ale především faktem, jak tento člověk mohl až donedávna reprezentovat Českou republiku jako velvyslanec ve Francii a jako náměstek ministra zahraničí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
