„Zavedení zálohování PET lahví může být bez problému věcí jediného roku,“ říká ekolog, aktivista a politik Mojmír Vlašín. Ten dlouhodobě upozorňuje na to, že ve zpětném výběru určitých typů obalů máme v Česku značné rezervy. Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků.
V jakém zpětném výběru obalů zatím máme rezervy? Jsou to jen PET lahve, nebo i jiné druhy obalů?
Za sebe bych řekl, že obaly od nealkoholických nápojů, o kterých se především bavíme, tedy PET lahve a plechovky, jsou největším problémem. A také jde o skleněné obaly. Z minulosti si pamatujeme, že dříve bylo zálohováno téměř sto procent skleněných obalů. Dnes je to jen zlomek, a právě i v tom máme značné rezervy. Pokud se podíváme do zahraničí, tak někde se vrací i obaly od balíčků, které přišly zásilkovou službou, a to včetně takových těch plastových nebo polystyrenových chráničů. To se u nás hází do odpadu a mohlo by to také být jinak. A také alespoň část plastových obalů od drogerie by se mohla zálohovat.
Pokud mluvíme o zálohování PET lahví, kde bychom si mohli vzít příklad, abychom nevymýšleli nějaké „české řešení“?
Nejlepší systém mají ve Skandinávii. Tam to funguje léta, podobně jako v některých státech USA. Pokud bychom měli hledat inspiraci v zemi, kde to funguje kratší dobu, tak za sebe říkám Slovensko. Tam to bylo zavedeno ve stejné konstelaci jako u nás – tedy pozdě. Systém zálohování PET lahví měl u nás i na Slovensku fungovat už v devadesátkách. Na Slovensku by si měl vzít příklad každý, kdo říká, že už to nejde a že je pozdě. Rozhodně to jde a vyplatí se to.
Jak to funguje právě třeba ve Skandinávii?
Před třemi lety jsem byl ve Finsku. Vybírají se tam všechny obaly od nealkoholických nápojů a piva pomocí automatů, podobně jako třeba u nás pivní lahve. Ptal jsem se, jestli tam Rusové, kteří ještě tehdy měli bezproblémový přístup do Evropy, nevracejí jejich lahve a nevydělávají na tom. Přeci jen deset centů je deset centů. Řekli mi, ať to vyzkouším a dali mi plechovku od ruského nápoje. Hodil jsem ji do automatu a ten mi napsal, že děkuje za odevzdání, spolkl obal a zároveň mi napsal, že lahev není zálohovaná. Automat to tedy vzal, ale nevyplivnul to. Tím zvyšuje procento vytříděnosti. Podle čárového kódu ale zjistí, že to není koupené v té dané zemi.
Slyšet jsou ale nejen příznivci zálohování PET lahví a plechovek, ale také kritici. Berete nějaký jejich argument jako platný?
Žádný takový argument neznám. Všechny argumenty jsou z mého pohledu falešné nebo mohou poukazovat na problém, se kterým se dá pracovat a jednoduše ho vyřešit. Mluví se třeba o tom, že malé obchody nebudou mít kapacitu na to, aby skladovaly lahve. Budu možná cynický, ale ať teda neprodávají to, co nejsou schopny poté vykoupit zpět. I obchody, které prodávají třeba ledničky, musí mít místo, kde skladovat staré ledničky, které vyberou zpět. A to mluvíme o sortimentu, který je mnohem hůře skladovatelný.
Čtvrtek, 28. března 2024, 12:00
Zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky v Česku je podle Iniciativy pro zálohování nevyhnutelné. „Naším primárním vzorem jsou severské a pobaltské země. Každá země je unikátní a my ve výsledku musíme i tu inspiraci přizpůsobit naším...
Mluvíte o tom, že bychom si měli vzít příklad ze Slovenska. Není ale ta situace u nás trochu rozdílná? Patříme mezi evropskou špičku v třídění i bez zálohování plastových obalů, zatímco Slovensko našich čísel ještě nedávno nedosahovalo. Není ta situace proto rozdílná? Máme co zlepšovat?
Je pravda, že jsme byli lepší. Že neplníme cíle, které dává Evropská unie, je ale fakt, který se sám od sebe nezmění. Dostali jsme výjimku, abychom mohli cíle nenaplňovat. Tahle výjimka ale nebude trvat věčně. To ukazuje na to, že máme mezery, které můžeme odstranit právě třeba zálohováním těchto obalů.
Kolem zálohování PET lahví se šíří spousta polopravd a mýtů. Jaké jsou rozšířeny a mělo by dojít k jejich vyvracení?
Cesta PET lahve je v takovém případě hodně podobná cestě PET lahve, kterou hodíte do kontejneru na plasty. Rozdíl je jedině v tom, že PET lahve vybírané v obchodech budou čisté a prodejce garantuje, že jsou ze žádaného materiálu a zase se vrací zpět. To, co se dá do kontejneru, putuje do sběrného dvora, kde se to míchá se všemi možnými plasty a musí se to vybírat. V případě zálohování to tak není a pohromadě jsou jen lahve ze stejného materiálu.
Zajímavým fake news je informace o tom, že by se takové lahve měly znovu naplňovat. To není reálné. Přeci když odevzdáte ledničku do elektra nebo léky do lékárny, nedochází k jejich opětovnému použití. Jedinou výjimkou jsou skleněné obaly. U plastů a plechovek to není možné.
Jaké procento aktuálně vybraných plastů skrze žluté kontejnery je opět použito a zrecyklováno?
Na to vám nedokáži úplně přesně odpovědět. Myslím si, že je to odhadem kolem padesáti procent. Využití má především PET, polyetylen a podobně. Částečně se dají využít ještě směsné plasty.
Jaký termín zavedení zálohování PET lahví je podle vás reálný v Česku?
Je to záležitost jediného roku. Ano, stačí na to pouhý jeden rok. Když se podíváme na Slovensko, jen během prvního roku se vrátilo 97 procent PET lahví. Slováci začali sbírat i vyhozené PET lahve, které byly vyrobené ještě před začátkem zálohování. Dneska proto na Slovensku nenajdete jedinou povalující se PET lahev. Do té doby lidé v lahvi neviděli žádnou hodnotu, dnes je tomu jinak a nenechají ji jen tak někde ležet. Už nejde o odpad, ale o věc, která jde zpeněžit.
Jaká je podle vás ideální výše zálohy na PET lahev?
V zahraničí je to 10 centů. U nás se mluví o čtyřech korunách, ale z důvodu jednoduché kalkulace by to měla být pětikoruna.
Foto Nadace Partnerství
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
