Pokud civilistům v Gaze nepomůžeme, hrozí migrační krize, říká europoslanec Mikuláš Peksa

Reakce Izraele na teroristické útoky Hamásu je podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) adekvátní. Vidíte to stejně?
V první řadě chci říct, že tyto teroristické útoky jsou naprosto nelidské a nechutné. Do civilizované společnosti to nepatří. Lidé, kteří je spáchali, tedy hnutí Hamás, zaslouží nejpřísnější trest. Otázkou je, jakým způsobem to zařídit v souvislosti s humanitárními a lidskoprávními standardy, protože kromě militantů, kteří v Pásmu Gazy operují, je tam přes dva miliony civilistů, kteří žijí na prostoru, který je v podstatě menší než Praha. V okamžik, kdy vypukne jakákoliv vojenská invaze s cílem teroristy eliminovat, to bude z humanitárního hlediska velmi složité.

Zkuste porovnat českou a evropskou debatu o reakci Izraele na útoky Hamásu.
Evropská i americká debata vnímá, že Izrael musí legitimně řešit problém teroristů a zároveň vnímá velmi nepříznivou humanitární situaci v Gaze. Myslím si, že spoustě lidí typu paní Černochová tahle lidskost a empatie chybí. Není to jen o tom pozabíjet teroristy, kteří si trest zaslouží, ale také o tom, že jsou žijí například děti, které fungují v naprosto zdrcujících podmínkách.

Nedávný požadavek izraelské strany, aby lidé v oblasti severní Gazy do čtyřiadvaceti hodin opustili své domovy nebo nemocnice, ve kterých pobývají, je podle některých státníků skandální. Souhlasíte s tím?
Jak jsem říkal, Gaza má rozlohu zhruba pětasedmdesáti procent hlavního města Prahy a zároveň tam žije asi o milion lidí více než v Praze. Právě proto jsou přesuny lidí logisticky velmi složité. Pevně doufám, že to Izrael vnímá a chápe. Především to, že navzdory té výzvě je pořád velké riziko, že se jim podaří trefit lidi, kteří si nepřáli, aby se k sobě Izraelci a Arabové chovali takhle.

Česká republika už neposílá palestinské samosprávě finance šest let. Jak by se k podobným krokům měla Česká republika postavit v nejbližší době?
V zásadě tak, jak je to běžné v západní Evropě a USA. V žádném případě nesmíme dopustit, aby peníze dostávalo hnutí Hamás. To je věc, které je potřeba zabránit. Zároveň je tam hodně důvodů, proč řešit humanitární krizi a proč posílat humanitární pomoc. Je tam obrovské množství lidí, kteří jsou v obtížné situaci, a pokud se promění ve válečné uprchlíky, tak máme obratem, tím myslím jako Evropa, problém na našich hranicích. A to nechceme. Poskytnout humanitární pomoc je nejen důkazem lidskosti, ale základní prozíravost.

Hrozí tedy humanitární krize?
Momentálně jsou dva miliony lidí ve městě, které leží v poušti a je defacto odříznuto od vody. Myslím si, že riziko je značné. Z našeho pohledu platí, že konflikty je potřeba řešit na místě a že je třeba zabránit tomu, aby se lidé dali do pohybu. Prioritou je humanitární krizi řešit dříve, než se to přelije v migrační krizi.

Jaká atmosféra panuje v otázce pomoci mezi evropskými poslanci?
Kdybych to hodně zjednodušil, tak krajní levice straní jednostranně Palestině, krajní pravice jednostranně Izraeli, protože nesnášejí Araby. A mezi tím operuje politický střed, ke kterému se počítáme i my. Chápeme, že situace není černobílá.

KOMENTÁŘ: Jen Izrael může přinést mír blízkému východu

Pátek, 13. října 2023, 16:35Blogy a komentáře

Odporně chladnokrevný útok na civilní obyvatelstvo izraelského jihu připomnělo mezinárodnímu společenství, že na blízkém východě doutná už pětasedmdesát let válka, stejně krvavá, jako ta na Ukrajině. Na tahu je nyní Izrael. A jsou to právě jeho...

Nejen v evropských zemích vidíme propalestinské protesty. Jak k nim přistupovat?
Je potřeba rozlišit dvě polohy – podporu lidí, kteří trpí ve válečném konfliktu, a pak podporu genocidy a antisemitismu. To druhé sem nepatří a je mi celkem jedno, jestli radikální názory říká nějaký imám nebo idiot s vyholenou lebkou, který tu hajluje. Genocida nikdy nebyla řešením a kdokoliv to říká, nepatří do slušné společnosti.

Jiří Pospíšil (TOP 09) se na CNN Prima News nechal slyšet, že jakékoliv peníze, které se do oblasti pošlou, budou přímo na místě zneužity operující teroristickou organizací. Vy jste se proti tomu ohradil. Jak tedy přistupovat k finanční pomoci, aby nebyla zneužita?
Nutno připomenout, že Palestina jsou dvě od sebe oddělená území. Západní břeh Jordánu je pod správou palestinské autonomie a jde o zmiňované Pásmo Gazy, které ovládá Hamás. Co se týče západního břehu Jordánu, kam směřovala evropská rozvojová pomoc, tak byť to není ve všech směrech ideální, situace tam nějakým směrem funguje. Osobně jsem tam byl a zažil jsem, že pokud si vezmete v Izraeli taxíka, tak dojedete do Rámaláhu na západní břeh. Tam podle mého zmíněná rekonstrukční politika zafungovala a odvedla se dobrá práce. V pásmu Gazy je to skutečně obtížnější, protože tam řešíme, aby nedošlo k tomu, že humanitární pomoc rozkradou teroristé. Je mnohem obtížnější se k lidem dostat. Musíme i do budoucna spolupracovat s lidmi, kteří jsou umírnění a hodlají pracovat na mírovém procesu. S teroristy se prostě nespolupracuje.

Evropská unie s okamžitou platností ztrojnásobí objem humanitární pomoci pro Pásmo Gazy, oznámila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. Nově to bude 75 milionů eur. To je celkem překvapivé rozhodnutí, jelikož nejprve byla jakákoliv pomoc stopnuta. Jak zajistit efektivní využití?
Realisticky si přiznejme, že jde o dvoumilionové město odříznuté od vody uprostřed pouště. Vzhledem k tomu, že tam probíhá válka, budou potřeba léky, voda, jídlo a podobný materiál. Pokud to nedodáme, promění se situace v katastrofu. To je to, co teď musíme dělat. Musíme v první řadě zabránit tomu, aby materiál ukradli teroristé, a zároveň se musíme postarat o to, aby se dostal tam, kam má. To, aby bylo s pomocí naloženo správně, je politickou odpovědností Evropské komise, konkrétně pánů komisařů Borrella a Várhelyiho. Myslím si, že tohle budou muset zařídit a budou se muset postarat o to, aby byly zřízeny standardní mechanismy kontroly. Jako europoslanec můžu říct, že pokud se jim to nepovede, je to bohužel na odvolání.