Stejně jako se dříve nejběžnější ryba tůněk a návesních rybníků, karas obecný, dostala v Česku téměř na pokraj vyhynutí, rychle klesají i populace dalších dvou nenápadných druhů: slunky obecné a piskoře pruhovaného. I tyto ryby, ač byly běžnou součástí české krajiny, přicházejí o své původní přirozené prostředí, a navíc je ohrožují invazní druhy. Situaci chtějí zvrátit vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří před pěti lety spustili projekt na mapování výskytu karasů a díky značnému zájmu veřejnosti už slaví úspěchy. Vědci teď žádají veřejnost o pomoc i se záchranou slunky a piskoře.

Před rizikem velmi silných bouřek doprovázených přívalovým deštěm s úhrny kolem 50 mm, kroupami o průměru kolem 2 cm a nárazy větru kolem 25 m/s (90 km/h) varují ve své aktuální výstraze meteorologové. Výstraha je platná na celém území republiky od dnešních 11 do 22 hodin.

Obrovskou vlnu solidarity vyvolala v únoru prosba rodiny ze Cvikova o finanční pomoc na experimentální léčbu pro jejich pětiletou Anežku. Dívenka trpěla vzácným typem rakoviny – zhoubným melanomem, který postihuje jedno malé dítě z milionu. Sbírka na pomoc Anežce byla vypsána na portálu Znesnáze21 a během několika málo dní na ni lidé poslali na 4 a půl milionu korun. Anežku léčba nakonec zachránit nedokázala, nemoci podlehla v polovině března. Zbývající peníze ale budou pomáhat dál. Rodina se je rozhodla vložit tam, kde pomohou dalším dětem, které čelí podobně těžkému osudu.

Jsou jich tisíce a jsou k ničemu. Alespoň donedávna to tak o nevyužitých páskách pro návštěvníky festivalu Rock for People platilo. Na katedře hodnocení textilií Technické univerzity v Liberci z nich teď ale ve spolupráci s Diakonií Broumov udělali designové desky stolů, které dál slouží návštěvníkům festivalu.

I bez žádanky od gynekologa nebo praktického lékaře umožní od 1. července tohoto roku Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP ČR) na základě dohody s ministerstvem zdravotnictví návštěvu mamografického screeningu. Ženám má tento krok ulehčit cestu k vyšetření.

Po 300 letech se do Krkonoš vrací medvěd hnědý. Nikoli však do volné přírody, ale do speciálně připraveného výběhu pod Stezkou korunami stromů Krkonoše v Jánských Lázních. Zatím tam domov našla dvojice medvědů ze Slovenska, k dispozici má prostor o rozloze 5 400 m², který jí poskytne prostředí horského lesa s možností přirozeného pohybu, úkrytů a klidové zóny. Zároveň je ale vybudován tak, aby návštěvníkům stezky umožnil medvědy z výšky pozorovat. Poprvé budou moci lidé za medvědy zavítat v sobotu 4. dubna.

Česká republika patří dlouhodobě ke státům s vysokou konzumací alkoholu. Právě jeho nadměrné pití může přitom ročně podle zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti za 6 až 7 tisíc úmrtí u nás. Dlouhodobé pití alkoholu s sebou pak nese i velké riziko závažných onemocnění. Proto osvětová kampaň Suchej únor vyzývá Čechy opět k měsíci bez alkoholu, během kterého je může reakce jejich těla při abstinenci na možnou závislost na alkoholu upozornit.

Vánoční a silvestrovské obžerství střídají v lednu striktní diety a permanentky do posilovny. Předsevzetí však zřídka vydrží déle než pár dnů. Konzumace cukroví, bramborového salátu i chlebíčků způsobuje rozkolísání hladiny cukru v krvi a u diabetiků se pak hodnoty vrací zpět k normálu i dva měsíce. S vysokou hladinou cukru v krvi bojují po svátcích také zdraví lidé. Diabetoložka z jablonecké nemocnice Maria Kureš proto radí, jak glykemii po dnech plných hodování účinně stabilizovat.

Mrazivé počasí trápí Česko a je také příčinou řady návštěv čekáren lékařů. Důvodem může být podchlazení a hlavně omrzliny. Kvůli nim každoročně vyhledají lékaře stovky lidí. Mrazy mají negativní vliv i na lidi s chronickými onemocněními srdce, cév či plic.

Už jste v lese narazili na strom označený zelenou nebo fosforově žlutou vlnovkou? Lesníci touto značkou označují takzvané biotopové stromy. Tedy stromy, které se na místě ponechávají až do úplného rozkladu, a to nastojato nebo i naležato. Často se jedná o zajímavé stromy, které nabízejí útočiště různým živočichům, nebo jsou unikátní svými parametry vůči svému okolí. Do roku 2029 jich mají lesníci v celé České republice vlnovkou označit na milion.