Dušení ptactva oxidem je projev krutosti, tvrdí spolek. Likviduje se tak drůbež s ptačí chřipkou

Způsob likvidace nakaženého chovu vždy určuje Státní veterinární správa. „Hasiči jsou tady v podstatě na tu manuální práci,“ vysvětluje mluvčí krajských hasičů Martina Götzová. Těm pomáhají i zaměstnanci jednotlivých chovů, kteří ptactvo nahání směrem k východu, kde je odchytávají právě hasiči.  

„Pak je tady vytvořený živý řetěz, přes který ptactvo putuje do speciálních kontejnerů,“ doplňuje mluvčí. Konkrétně v tomto případě jde o zhruba dva metry vysokou nádobu. K ní hasič vystoupá po provizorním schodišti a vrchem umístí několik nakažených kusů dovnitř. Následně se kontejner napustí oxidem uhličitým, díky němuž se zvířata uvnitř udusí.  

Poté je kontejner naložený na nákladní auto, kde ho hasiči dekontaminují. „Tím pro nás práce končí,“ říká mluvčí hasičů. Krajská veterinární správa Královéhradeckého kraje následně převeze mrtvá zvířata k další likvidaci. „Utracená zvířata jsou přepravována do Asanačního ústavu v Žichlínku, ve čtvrtek bude využit Asanační ústav ve věži,“ řekl ředitel Krajské veterinární správy pro Královéhradecký kraj Aleš Hantsch.  

Při samotné likvidaci je třeba dodržovat přísná hygienická opatření. Hasiči jsou na tuto práci speciálně vyškoleni. Práci provádějí ve speciálních oblecích a ochranných pomůckách. Po zásahu všechno vybavení prochází dekontaminací.  

Ptactvo je možné udusit už v halách  

V některých případech je možné ptactvo z nakaženého chovu udusit oxidem uhličitým už v halách, ve kterých přežívají. V tomto případě se celá hala izoluje a do jejího prostoru se vžene oxid uhličitý. Ten zvířata usmrtí. Těla následně hasiči připraví do připravených kontejnerů, vůz dekontaminují a těla se převezou k následné likvidaci. Tento způsob se využil například při výskytu ptačí chřipky ve Slepoticích minulý rok.  

„V těch chovech, ve kterých zasahujeme toto není možné. Ty prostory jsou starší a nedají se utěsnit. V některých případech to není možné kvůli vzduchotechnice,“ vysvětluje mluvčí hasičů. Není tak možné dosáhnout potřebné koncentrace plynu, aby bylo ptactvo usmrceno.  

„V malochovech se k usmrcení ptactva mohou použít i injekční aplikace,“ potvrdil Hradecké Drbně mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Tento způsob je možný pouze v chovech, které mají v řádu desítek kusů ptactva.  

Proti zabíjení ptactva jsou spolky bojující za práva zvířat  

Ačkoliv si majitelka chovu nepřála, aby bylo usmrcení kachen jakkoli dokumentováno, na sociálních sítích se objevilo krátké video. Na svém profilu ho zveřejnila iniciativa Zvířata nejíme. „Dnes začali v Královéhradeckém kraji plynovat 40 tisíc kachen kvůli rozšíření ptačí chřipky. Citlivé kachny jsou cpány do kontejnerů, kam pustí oxid uhličitý a ptáky udusí,“ je napsáno v popisku u videa. 

Video na sociálních sítích vzbudilo velké emoce. Do diskuze pod příspěvek se přidalo víc než sto lidí. Někteří uživatelé způsob usmrcení považují za plynové komory pro ptactvo. Například Dana Kalkusová píše: „Chudáci... Sotva se vylíhnou a takhle je sprovodí ze světa. Je to smutný.“ 

Spolek Zvířata nejíme aktivně bojuje za osvobození zvířat z područí člověka. S usmrcováním kachen v nakažených chovech tak nesouhlasí. „Nejen způsobit druhým smrt udušením oxidem uhličitým je projevem krutosti, ale i smrt na jatkách, která čeká na ostatní nenakažené kachny,“ napsala redakci členka spolku Michaela Vincourová. Podle jejich slov lidé ptáky zavírají do uzavřených prostor a špinavých hal jen proto, aby je po několika měsících nechali umírat s podříznutým hrdlem.  

Podle spolku by se mohlo omezit šíření ptačí chřipky zrušením chovů. „V hale s tisíci zvířaty se nemoci šíři velmi rychle. Kachny se přirozeně nikdy nepohybují v tak obrovských hejnech, k tomu je nutí člověk, který je pak i zodpovědný za to, že jsou hrůzostrašným způsobem zabity desetitisíce zubožených zvířat,“ řekla Vincourová.