V Hradci Králové vznikla srdeční procházková trasa. Pomoct má lidem s onemocněním srdce

Srdeční procházková stezka pokračuje od nemocnice k řece. Odtud se lidé dostanou k soutoku, k lávce přes Orlici a do Jiráskových sadů. Následně pokračuje zpět k areálu hradecké nemocnice. Dlouhá je celkem 1,7 kilometrů a projít ji trvá zhruba půl hodiny.

„Na počátku trasy i uprostřed ní lidi upoutá oranžová židle s oteklými kotníky, které upozorňují na častý příznak srdečního selhání,“ vysvětluje mluvčí projektu Ruka na srdce Markéta Stillerová. Na trase lidé narazí na několik informačních tabulí a takzvané edukativní židle. Na těchto místech se dozví důležité informace o onemocnění srdce.

Podobná stezka vznikla i v Plzni, Olomouci a Praze. Hlavním úkolem je lidi seznámit s riziky spojenými se srdečním onemocněním a vzdělat je. Určená je však hlavně pro lidi, kteří srdce nemocné mají. Právě tito pacienti by měli svůj volný čas trávit na čerstvém vzduchu pohybem. „Návštěvníci by neměli zbytečně přepínat své síly. Pokud si potřebujete během procházky odpočinout, posaďte se třeba na jedné z židlí lemujících trasu a vydýchejte se,“ dodává Stillerová.

Podle nadace Ruku na srdce, která stezku společně s Fakultní nemocnicí Hradec Králové připravila tvrdí, že samotná trasa může upozornit zdravé lidi na případné problémy. „Pokud pacient, který využívá trasu k procházkám pravidelně a nikdy mu nedělala problém, začne mít náhle potíž s jejím zvládnutím, a to například tak, že se nadměrně zadýchává a je unavený, může mu tím tělo naznačovat, že se na jeho zdravotním stavu něco změnilo,“ tvrdí za nadaci Kristýna Hudeová.

Srdeční onemocnění postihne každého pátého nad 40 let

V České republice trpí chronickým srdečním selháním okolo 200 tisíc lidí. Pacienti musí dodržovat nejenom stanovenou léčbu, ale i režimová opatření, která mají ve vlastních rukou. Jedním z nich je pravidelný pohyb.

Příznaky srdečního selhání mohou být mylně zaměňovány za přibývající věk. Jedná se například o dušnost, únavu, otoky nohou a břicha, zrychlené bušení srdce nebo náhlý vzestup hmotnosti. „Rozpoznání příznaků srdečního selhání a včasná diagnostika jsou velmi důležité – určují totiž budoucí prognózu pacienta. Poté lékař nastaví vhodnou léčbu, ale i režimová opatření, která musí pacient dodržovat. Po stabilizaci srdečního selhání je velmi přínosný přiměřený pravidelný pohyb,“ vysvětluje Radek Pudil z I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.