Vlna solidarity s Ukrajinou v hradeckém kraji opadla. Pomoc ale stále proudí

"V souvislosti s uprchlickou krizí z pohledu Královéhradeckého kraje nenastaly žádné mimořádné okolnosti, které by výrazně změnily či ovlivnily bezpečnostní situaci," řekl hejtman Martin Červíček (ODS).

Policie v kraji podle její mluvčí Magdalény Vlčkové nezaznamenala žádné vážnější jednání mířené proti válečným uprchlíkům z Ukrajiny ani jinak související s uprchlickou krizí. Jeden z mála incidentů se stal v listopadu v centru Hradce Králové, kde někdo poškodil vraky aut dovezené z válkou zasažené Ukrajiny. Tři autovraky byly součástí putovní výstavy Příběhy z Ukrajiny, která poukázala na hrůzy konfliktu dotýkající se civilního obyvatelstva Ukrajiny. Poškozením vraků se zabývala policie, případ odložila. "Pachatel nebyl ustanoven," řekla Vlčková.

Do začátku srpna 2022 fungovalo v Hradci Králové Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU), důvodem ukončení provozu bylo nízké vytížení pracoviště. Od té doby jednotlivé úřady poskytují běžencům služby na svých běžných pracovištích, především na Ulrichově náměstí v registračním centru.

"Přes registrační místo za celé období získalo ubytování 3357 běženců, což ale není konečný výčet všech možností zajištění ubytovacích kapacit v kraji," řekla mluvčí hejtmanství Martina Svatoňová. Hodně běženců našlo dočasné bydlení také díky početné ukrajinské diaspoře v regionu.

Současný průměr odbavených válečných uprchlíků v hradeckém registračním centru je zhruba 100 lidí ve dny, kdy uprchlíky odbavuje. Zhruba třetinu tvoří nově registrovaní uprchlíci. Nejvíce lidé na kontaktní místo přichází kvůli nahlášení změny adresy pobytu a kvůli dalším administrativním úkonům. V kraji je v současnosti dostatek ubytovacích kapacit pro válečné běžence, kteří nemají předem dojednané bydlení.

"Aktuálně je k dispozici zhruba 1340 lůžek u zasmluvněných ubytovatelů Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Jsme připraveni případně další pomoc zabezpečit," řekla Svatoňová.

Co se týče zaměstnaných uprchlíků z Ukrajiny, kteří jsou pod takzvanou dočasnou ochranou, tak jich v kraji v lednu podruhé v řadě ubylo. Ke konci ledna v kraji našlo práci 4342 ukrajinských uprchlíků, na konci prosince jich bylo 4560 a na konci listopadu 4588. Do listopadu pracujících Ukrajinců přibývalo, například v květnu jich bylo 2529 a v září 4055. Podle Úřadu práce ČR nejčastěji pracovali v dělnických profesích nebo jako pomocní pracovníci v oblasti těžby, stavebnictví, výroby, dopravy.

Ve školním roce 2022/2023 se v kraji vzdělává 3360 dětí, žáků a studentů z Ukrajiny, což je zhruba 3,5 procenta z celkového počtu školáků. "Začleňování ukrajinských dětí je individuální, a to podle povahy dítěte a podle počtu ukrajinských dětí ve třídě. Je-li ve třídě ukrajinský žák sám, více se snaží navázat kontakt s českými spolužáky. Ve většině případů jsou ukrajinské děti ve školním prostředí českými žáky přijímány," uvedla Svatoňová.

Nově příchozí žáci se podle ní potýkají s jazykovou bariérou, a proto v některých školách vyučují ukrajinské učitelky nebo působí ukrajinské asistentky, jinde ukrajinským žákům pomáhají vyučující ruského jazyka nebo žáci navštěvují přípravné kurzy, případně doučování.

Královéhradecký kraj na podporu Ukrajiny a válečných uprchlíků prozatím vynaložil či přerozdělil přes 205 milionů korun. Většinu prostředků stát kraji vrátil.

Největší výdaj, 196 milionů korun, byl na ubytování uprchlíků, tyto náklady kraji postupně kompenzuje ministerstvo vnitra. Výdaje na ubytování uprchlíků jsou měsíčně zhruba 30 milionů korun. Další prostředky šly na provoz krajského registračního centra pro uprchlíky, a to 5,3 milionu korun. "Také o tuto částku kraj zažádal na ministerstvu vnitra, část byla již kraji vrácena," řekla Svatoňová.

Kraj na humanitární pomoc partnerskému regionu Zakarpatská oblast ze svého rozpočtu vynaložil zhruba 4,1 milionu korun a také například zprostředkoval darování dvou autobusů do postižené oblasti od poskytovatele autobusové dopravy v kraji. Kraj česko-polské příhraniční spolupráce připravil projekt "Společně pro Ukrajinu", kde vyčlenil 2,3 milionu korun pro lepší začleňování ukrajinských válečných uprchlíků.

Největší nápor válečných uprchlíků z Ukrajiny kraj zažil v prvních týdnech po invazi Ruska na Ukrajinu 24. února. Například ve druhém březnovém týdnu středisko odbavilo téměř 3900 uprchlíků, tedy skoro 600 denně.