Inflace se v říjnu podle analytiků mírně snížila ze zářijových 18 procent

"Spotřebitelská inflace byla v říjnu tažena vzhůru zdražením potravin. Po srpnové pauze vzrostly také ceny benzinu a ve zdražení pokračoval také diesel," uvedli analytici Raiffeisenbank. Meziroční inflace by podle nich za běžných okolností dosáhla 17,9 procenta, ale vládní opatření pro omezení cen energií ji stlačila na 17,5 procenta.

Podle analytika Martina Gürtlera z Komerční banky působí úsporný tarif a omezení poplatku za obnovitelné zdroje protiinflačně, opačný vliv ale mají ceny potravin. Jádrová inflace zůstává stabilní, v říjnu podle Gürtlera meziměsíčně klesla o 0,1 procentního bodu na 14,6 procenta. "Celková meziroční inflace podle nás ve výsledku klesla ze zářijových 18 procent na 17,2 procenta v říjnu. Odhad říjnové inflace je spojen s vyšší mírou nejistoty, když není jasné, jak ČSÚ vládní opatření proti drahým energiím ve svých cenových statistikách zohlední," uvedl analytik.

Také hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš je přesvědčen, že výši inflace v říjnu ovlivnila zejména nová opatření v energetice. "Předpokládáme, že meziroční dynamika inflace v říjnu díky startujícímu účinku úsporného energetického tarifu lehce zvolní na 17,5 procenta, v listopadu a v prosinci ovšem ještě zrychlí do rozmezí 19 až 20 procent," uvedl.

Bureš předpokládá, že se Česko bude se zvýšenou mírou inflace potýkat delší dobu. "Prvotní pokles inflace ze zhruba dvacetiprocentního vrcholu sice může být relativně rychlý, až se ovšem v polovině roku 2023 dostane inflace do jednociferných hodnot, začne se výrazněji projevovat setrvačnost inflace v neenergetických částech. I proto bude podle nás při současném nastavení měnové politiky složité dostat inflaci výrazněji pod pět procent," řekl.

V září se meziroční inflace zvýšila na 18 procent ze srpnových 17,2 procenta a nenavázala tak na zpomalení tempa růstu cen, které ČSÚ v srpnu zaznamenal. Celkově stouply ceny zboží v září meziročně o 20,7 procenta a ceny služeb o 13,7 procenta.