Archeologové objevili u Smiřic na Hradecku dvě pravěká sídliště

Archeologové tušili, že by mohli narazit na významný objev. Z okolí Smiřic jsou známé archeologické nálezy už od 19. století. Místo stavby vydalo první předměty pravěkého stáří při povrchových sběrech v 80. letech minulého století. "Množství nálezů odkryté současným výzkumem, však dalece přesáhlo všechna předchozí očekávání," uvedl dnes vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslav Novák. Pravěcí lidé v místě zanechali na 400 jam.

První osada v lokalitě stála okolo roku 4300 před naším letopočtem. Tehdy do východních Čech zasáhla z jižní Moravy, Slovenska a Maďarska lengyelská kultura. Podle Nováka nebyly nálezy této kultury doposud v regionu běžné. "Co do rozsahu a úplnosti nemá současný objev obdoby. Vedle keramických nádob zde zanechali tehdejší obyvatelé velké množství kamenných nástrojů. Smiřice mají i svou "venuši", a to lidskou hlavičku vystupující z okraje keramické nádobky," uvedl Novák.

Přibližně kolem roku 900 před Kristem se v místech starší osady opět usadili lidé. Šlo o nositele takzvané slezské kultury, která se pohřebními zvyklostmi řadí ke kulturám popelnicových polí. Východočeská muzea sice mají z této doby mnoho nálezů, ale dosud nebylo příliš zřejmé, jak tehdejší sídliště vypadala. Nyní nalezené sídliště nemá co do rozsahu v regionu srovnání a slibuje řadu nových poznatků o pozdní době bronzové.

"Sídliště sestávalo z několika velkých nadzemních domů a z nezvykle velkého počtu zásobních jam, určených ke skladování zemědělských plodin. K pozoruhodným nálezům patří také několik pecí a kamenné formy na odlévání bronzových předmětů," uvedl Novák. Archeologové zdokumentovali i zajímavý jev, kdy lidé pozdní doby bronzové nacházeli a zřejmě i znovu používali předměty, které po sobě zanechali jejich předchůdci bezmála o 3,5 tisíce let dříve.